Určitě souhlasím. Školství potřebuje posílit lidmi, kteří se nebudou bát, no spíš kterým nebude bráněno, dát do výuky vlastní přístup. A chápu tě, na děti toho je celkově prostě hodně. Přeci jen, systém děti pomalu s navyšováním časové zátěže učí «navyknout» si na «osmihodinový model práce» a to ideálně s výkonem v nějaké «normě» (jinak si totiž moc nedokáži vysvětlit třeba číselné hodnocení).
Trošku snadněji si koncept výuky lze nastavit v alternativních školách, ale dostat lidskost do konvenčního školství bude mít rozhodně širší dopad na zlepšení stavu školství, minimálně do té doby, dokud bude většina dětí na státních školách. Za jakoukoli snahu v tomto patří všem vytrvalým dík a obdiv.
Soužití lidí různého věku má na «vzdělávání» nezpochybnitelný dopad, sám jsem byl svědkem, kdy ve 3 letech dítě začne psát a to i krásně zrcadlově a vlastně bez «výuky», jen proto, že prostě dělá, co vidí, co jej zajímá. Stejnou analogii pak lze pozorovat i napříč jinými dovednostmi.
K poslednímu odstavci, nemám vlastní zkušenost. Snad se někdo najde, kdo takovou situaci zažit, nejlépe vícekrát, aby mohl referovat.
BuďSob, trvalá udržitelnost, nerůst.
